Před čtyřmi roky za námi přišel kamarád, že uvažuje o stavbě roubenky v Jizerských horách. Vedle roubenky chtěl postavit doplňkovou stavbu (stodolu), která by sloužila jako zahradní dům a technické zázemí.
Dlouze jsme diskutovali o zadání, možnostech i výhodách jednotlivých staveb. Nakonec jsme se domluvili, že postavíme „moderně“ i hlavní dům. Hlavní argumenty byly propojení stavby s okolní přírodou velkými okny a užití soudobých detailů a materiálů.
Zrodila se koncepce paralelně postavených hmot, které mezi sebou vytvářejí terasu, která má privátnější charakter a je od okolí cloněna právě jednotlivými domy. Koncepce ale zároveň zachovává průhledy do krajiny a tradiční vesnický ráz a měřítko.
Obě hmoty jsou řešeny v střídmém tvarosloví a materiálech.
Hlavní hmota je narušena pouze zapuštěným prostorem vstupu, který vytváří zastřešený prostor před velkými posuvnými okny z obývacího pokoje. V obdobném rozsahu jako zapuštěný vstup je naopak přidána hmota vikýře, který přivádí světlo do horních pater.
Stodola je zcela utilitární stavba s velkými vraty, které lze zcela otevřít a propojit tak vnitřní prostor s okolní přírodou.
Oba domy jsou pojaté různými materiály fasád. Na hlavní budově jsme použili dřevěné latě na hlavní budově kamennou fasádu z lokálních žulových kostek.
Obě stavby skvěle zapadly do okolní přírody a vytvořili příjemné zázemí pro majitele. I pro nás to byla velmi zajímavá realizace s pěkným výsledkem.